Boj proti „negoušům“? Ne, děkuji…

NIKDY NEZAPOMÍNEJTE, ŽE NA CO MYSLÍTE, TO ROSTE… Zabývejte se pouze tím, co ve svém životě chcete. VĚDOMĚ do svého života přitahujte pouze to pozitivní a z negativního si vezměte jen to nejlepší, a to, co vás může posunout, ale nikdy se nenechte strhnout na temnou stranu! 

Budujte v sobě toho klaďase a hledejte vždy úhel pohledu, který postaví smutnou situaci do trochu neutrálnějšího světla. Někdy je to „začerstva“ skutečně obtížné, ale najděte způsoby, jak v sobě takovou situaci odlehčit. Web TO SI PIŠ je k tomu perfektním nástrojem. Předávám vám zde své osvědčené tipy, které vám pomohou vyrovnat se i s mnohdy nelehkými životními situacemi.

Dnešní článek bude trochu osobní. Spojuji zde vnitřní seberozvojové psaní s tím nejlepším, co vám z něj mohu předat, tedy praktickými radami rovnou od srdce. Můžete čekat trochu jiné čtení, než na jaké jste ode mě zvyklí, ale věřím, že si z něj, snad právě proto, odnesete poselství, které pro vás bude hodnotné, a třeba vám pomůže se zase o kousíček přiblížit k tomu člověku, jakým byste chtěli být.

Zjistíte, jak přemýšlím, a jakým způsobem pomáhají deníky a terapie psaním mně. Něco si nechám pro sebe, ale kousek svého soukromí vám nyní poodhalím. Spojím užitečné s autentickým a věřím, že z toho budeme mít prospěch všichni. 🙂

Spoustu z vás se na mě obrací s tím, že jste v nepříznivé situaci a jste takoví a makoví. Lidé kolem vás jsou na vás zlí, nedaří se vám, vaše zdraví je chatrné, osud je proti vám, dosaďte si cokoliv…

Chtěla bych vám k tomu všemu říci pouze tolik, že nikdo nemá ve svém životě pouze dobré nebo špatné, ať už na vás dělá jakýkoliv dojem. Ani já, ani nikdo koho znám ve svém životě nemá jen a jen to krásné, a je to tak dobře. Světlo neexistuje bez tmy, černá bez bílé, den bez noci. Důležitý je pouze úhel pohledu.

Budeš se raději trápit v depresi nebo si vezmeš ze všeho jen to, co tě může posunout a zbytek necháš zkrátka být?

Důležité je pouze to, jak své okolí vnímáte vy, a po čem se rozhodnete sáhnout.

Já jsem se naučila vnímat „negouše“ pouze jako protiváhu všeho krásného v životě. Tak to zkrátka funguje, a jen díky tomu si dokážeme já i vy poskládat priority a odlišit to, co chcete, od toho, co v životě nechcete. Je to jakýsi barometr života a je jen na nás, jakým směrem bude ukazovat střelka.

Čím víc život přinese negativních událostí, tím víc je potřeba přemýšlet nad jejich smyslem.

Co mi mají do života přinést?

Co se z nich mám naučit?

V čem mě mají posílit?

Žádná situace mě ale nedonutí nechat se strhnout na temnou stranu. Když jsem já smutná, nechám průchod emocím, pročistím si hlavu a za chvíli se bouře přežene.

My si ten život užijeme navzdory okolnostem

„VÁŠ ŽIVOT JE JEN VÁŠ, TAK SE O NĚJ NENECHTE PŘIPRAVIT CIZÍMI POSTOJI.“

Veškeré pokusy o stažení na temnou stranu přecházím s apatií, nemá smysl vzdorovat, nemá smysl reagovat – je jedno jestli souhlasím nebo nesouhlasím…

Na co myslím, to přitahuji. Otázkou ale zůstává:

„Na co myslím právě teď?“

„Jakými myšlenkami jsem strávila den?“

Naučila jsem se směřovat myšlenky pouze tam, kde chci, aby můj život sílil, a kde se nacházet chci.

Ne vždy dokážu své myšlenky kontrolovat, nejsem robot a i já podléhám emocím, ale v okamžiku, kdy VEDOMĚ zaregistruji cokoliv, co do mého života nepatří, hned pracuji na nápravě.

To zlé, negativní a temné je zkrátka jen prostor pro můj růst. Je to tak dobře. Celý život se učím, jak se sebou pracovat, jak se posílit, otestovat své reakce – toto jsou přeci fantastické příležitosti.

Život se mě v tu chvíli ptá: „Stále víš, co přesně chceš a očekáváš?“

„Jsi dobrý člověk?“

„Jaké reakce si nyní vybereš navzdory svým emocím?“

Někdy je toho zkrátka moc, někdy prostě zaváháte a nezvolíte správně, důležité je ale pouze vědomí, že se tak děje a rychlý návrat zpět ke „správnému“ modelu.

A jaký si zvolíš ty?

Jak budeš odteď reagovat na „negouše“?

Jsi dost silný/á?

Necháš se zlomit nebo budeš do světa posílat tím víc pozitivního?

Věříš, že dokážeš držet svůj život pevně v rukou?

Nechtějte svou pozitivitou nikoho naštvat, soustřeďte se výhradně na sebe a své vnímání – TO je to jediné, na čem záleží, a co jako jediné můžete ovlivnit. Soustřeďte se jen na to, co vám přináší užitek. Neplýtvejte energií na neúrodné půdě.

Negativní lidé tu stále byli a i nadále budou, vnímejte je pouze jako skutečnost. Negativní postoje druhých lidí ve většině případů nesouvisí s vámi, nesnažte se je pochopit a už vůbec měnit. Dokud nebudou chtít oni sami, nic se nezmění a váš čas je na to příliš drahý. Ceňte si ho jako nejdražšího pokladu a vydávejte ho střídmě a s rozmyslem.

Vážně si myslíte, že lidé, kteří si svůj život dobrovolně plní trápením, neštěstím a ubližováním druhým i sobě jsou šťastní? Myslíte si, že z toho něco mají a něco jim to přináší? Ale kdeže! Jedná se pouze o poslední pokusy, jak s sebou někoho do své jámy stáhnout. Snad to ani není míněno s úmyslem vás poškodit, ale pravděpodobně jen velice neobratně pomoci ze dna sám sobě.

Váš život je ale příliš cenný na to, abyste utráceli čas hořekováním a černými myšlenkami. A přesně toto jsou nejsilnější důvody pro seberozvojové psaní, důvod, proč si vedu několik deníků, důvod, proč vznikl projekt TO SI PIŠ.

Já chci přinášet lidem do života pouze světlo. Dávat sílu a naději, držet za ruku před valící se vlnou temnoty, když už není kam uhnout, ale také posilovat emoční inteligenci.

Vše, co ve vašem životě je, se totiž neděje náhodou!

Máš chuť bojovat?

Budeš bojovat s tím, kdo je k tobě nespravedlivý a jen tím posilovat jeho energii, nebo mu necháš jeho názor a popluješ si dále svou klidnou plavbu?

Vždy je potřeba si dobře promýšlet každý svůj krok a stále mít na paměti následky svého jednání. Situace přece nejsou nikdy jen dobré nebo špatné, stejně tak jako lidé. Je jen na tobě, jak budeš kterou situaci vnímat.

Je potřeba dozrát do stavu, kdy víš, že situaci zkrátka nezměníš, ale svůj postoj k ní ano.

Pak tě teprve přestane trápit, co k tobě přichází, protože zjistíš, že VŠE se děje ve tvůj prospěch, ať už je to na první pohled patrné či není.

Někdy něco zabolí, ale my silní důvěřujeme procesu a víme, že jen my můžeme se svým životem doopravdy pohnout. Vzdorovat, je jen ztráta času. Nechte věcem volný průchod a pracujte pouze na tom, co měnit lze.

Nestůj procesu v cestě a zbytečně nepřekážej, zpomalíš jej. 🙂

Příběh, který rozepsal sám život… ale já ho dokončila.

Řeknu vám velmi osobní případ z praxe, bez vší lítosti a vzteku. Čtyři roky jsme s manželem usilovali o stavební povolení na dům. Ale zkrátka nové tváře v semknuté vesnické komunitě jsou někdy prostě příliš. Pro všechny jsme se stali „vetřelci“, kteří jim kradou „jejich území“. Podnikají možné i nemožné, aby nás vystrnadili, otrávili nám život, zkazili radost a zabránili ve spokojeném žití. Došlo už na vyhrožování, lákání peněz, intriky, soudní pře, policejní výjezdy, přetahování po úřadech, udání, nadávky, gesta, nelegální natáčení videozáznamů naší rodiny na našem soukromém pozemku a „kontrolování“ našeho pozemku v naší nepřítomnosti a bez našeho vědomí.

Nebudu zabíhat do detailů, nejsou podstatné, ale co si lze s této situace odnést?

Vyřešili bychom situaci, kdybychom vše prodali a odešli? Začít jinde nanovo?

Ušetřilo by to někoho, kdo by po nás následoval od nepříjemností?

Co je tím nejsprávnějším a nejjednodušším rozhodnutím?

Jak byste reagovali vy?

Právě vaše reakce v takto vyhrocených situacích vypovídá o vašem charakteru.

My jsme byli zprvu překvapení, udělali krok zpět, skrývali se a „nechtěli překážet“.

Za těch pár let jsem si ale prošla rapidním osobnostním vývojem a nyní je ze mě absolutně jiný člověk. Nic mě nedonutí bojovat, ale nehodlám zároveň ani brzdit svůj život, nechat si ubližovat, skrývat svou rodinu a třást se strachy, čím komu budu vadit. Ostatně život nepočká a již jsem zjistila, že zkrátka sousedy nepotěším, ať už se budu chovat jakkoliv, ledaže bych předala štafetu někomu jinému, odešla a vrátila čas na startovní čáru jinde.

Nenechám se otrávit a nevzdám své sny. Stejně jako si jdu za svými sny v jiných oblastech, všeho se držím sevřenými pěstmi a vždy budu hledat ZPŮSOBY, jak zkrátka USPĚT.

Někdy je cesta klikatější, někdy je to zkrátka zdarma, ale opravdu uspět mohu pouze, když budu jednat navzdory nepřízni a všemi možnostmi, které se mi naskytnou.

Negativní postoje mě již nechávají naprosto chladnou, mám přece tooolik, za co děkovat, tolik věcí, na kterých skutečně záleží, a otrávit se zkrátka nenechám.

Mám přece zdravé dítě, šťastné manželství, úžasné vztahy s přáteli a rodinou, skvělou práci, báječnou partu lidi v projektu TO SI PIŠ. Za zády mi stojí tolik krásného, že bych musela být blázen, abych byla smutná z jedné nešťastné okolnosti v životě a vše ostatní si nechala zkazit tím jedním malým kousíčkem trápení, který se mnou ani nijak nesouvisí.

To já nikdy nedopustím a vy byste také neměli!

Psaní je má skála, má opora, má jistota. Za mnou stojí má komunita, přátelé, rodina, mentoři… Nikdy nebudu sama a s takovými superschopnostmi mám pocit, že jsem nezničitelná.

A co vy a vaši negouši? Stále si myslíte, že stojí za to s nimi bojovat?

Expertka na seberozvojové psaní, která vám poradí, jak si můžete pomocí pera vnést do života více radosti, inspirace a splněných snů. Pomáhá s realizací vysněných cílů, strategickým plánováním, prouděním fantazie, rozšířením slovní zásoby a hlubokým odhalováním duše. Díky těmto technikám tak můžete i vy vdechnout svým snům reálné obrysy. Celý příběh si přečtěte zde >>