Jak písemný projev ovlivnil ten mluvený

Určitě jste si už často říkali, že někomu bylo zkrátka shůry dáno a z vás zkrátka řečník nikdy nebude. Většinou se stydíte promluvit před větším publikem a při představě mluvení zpatra, bez předchozí přípravy, se vám sevře žaludek, sotva vás taková myšlenka přepadne.

MÁM PRO VÁS JEDNU DOBROU ZPRÁVU!

Sice sem k nám bylo sesláno pár jedinců s vrozenými famózními rétorickými schopnostmi, nicméně my ostatní smrtelníci se tomuto vznešenému umění musíme naučit zkrátka sami, za pomocí poctivého tréninku.

ALE KDE ZAČÍT?

Možná zjistíte, že je spoustu situací, kdy má psaný projev před mluveným zkrátka navrch. A to zejména v případě, kdy si nejste v mluveném projevu tak úplně jistí v kramflecích.

Nejlepší start, jakým by bylo záhodno začít, by byl upřednostnění písemného projevu kdykoliv jen máte možnost!

ZDE JSOU NĚKTERÉ PŘÍPADY, KDY VÁM PSANÝ PROJEV DOSLOVA ZACHRÁNÍ KŮŽI…

Lidé vás „poslouchají“

Při čtení psaného projevu „posluchač“ zkrátka mlčí… Možná s vámi souhlasí, možná ne, ale nebude vám skákat do řeči a diskutovat. Nechá vás dokončit myšlenku, a teprve pak na ni zareaguje. A když nechce, nedočte až do konce a zkrátka nereaguje.

Výhoda je ale zcela prostá! Nemůže se stát, že budete špatně pochopeni nebo nedostanete možnost dohovořit. Jedná se o celistvé vyjádření a konverzace se tak ubírá svižným tempem do zdárného cíle. Netočíte se v neustálém kruhu opakování a dodatečného vysvětlování.

Daleko více přemýšlíte nad sdělením

…a tak se vám nemůže stát, že budou ústa rychlejší, než hlava a vy ze sebe vyblekotáte něco, co byste raději neřekli. Ať chcete nebo ne, psaný projev si v hlavě promýšlíte, a tím že i trvá delší dobu, více nad ním přemýšlíte.

Ve své podstatě se ani nemůže jednat o spontánní aktivitu, téměř ve všech případech se jedná o předem připravený text. Málokdy píšete tak, aby bylo rovnou vidět co. Dokonce i v chatu, sms, emailu či příspěvku si několikrát rozmyslíte, zda jste to skutečně chtěli takto napsat.

Projev je kultivovaný

Vaše vyjadřovací schopnosti jsou v psané podobně velice odlišné od toho, jak běžně hovoříte. No ano, je to prosté. Tím, že nad textem přemýšlíte a rovnou ho vidíte před sebou, máte rovnou tendenci ho opravovat a vylepšovat.

Neděláte pauzy, nepropašují se vám do projevu tzv. „parazitická“ slova, nemáte tendenci se opakovat, zkrátka už tvoříte elegantní verzi nejlepšího projevu, jakého jste schopni.

Také nepřeskakujete z místa na místo, ale dokončíte myšlenku tak, jak jste původně zamýšleli, pak přejdete na další a k předchozí se případně vrátíte, aniž by to čtenář jakkoliv poznal.

To se vám při mluvené řeči nepoštěstí.

Snadněji hledáte slova

Určitě se vám často stane, že se zkrátka zaseknete na místě, protože nemůžete najít vhodný termín pro vyjádření vaší myšlenky. Nemusíte se rovnou dívat do slovníku, ale zkrátka se chvilku zamyslíte… Najednou je slovo na světe a vy můžete směle pokračovat dál.

Nicméně v mluveném projevu tyto pauzy odpoutávají od celkové myšlenky, kterou jste chtěli vyjádřit, a posluchač se ve vašem projevu může snadno ztratit.

Neparalyzuje vás tréma…

Stává se vám, že zpanikaříte, jakmile na vás najednou zírá několikero očí?

Ano, je to o zvyku, ale strach, že budete dělat chyby a ostatní vás budou hodnotit, nikdy nezmizí.

V hlavě se vám honí tolik myšlenek, že nejste schopni se naplno koncentrovat na to, co vám vlastně vychází z úst, že?

Jediným receptem je stále a pořád dokola omílaný trénink 🙂

CO TÍM ZÍSKÁM?

Tím, jak se bude zlepšovat váš psaný projev, si zároveň rozšíříte aktivní slovní zásobu a načerpáte ustálené fráze, které se vám budou pro mluvené slovo hodit. Nyní, když jste náležitě vybavení do začátků, nezbývá, než odhodit stud a zkrátka se rozmluvit nahlas.

JAK NA MLUVENÝ PROJEV?

Jste, tak jako já, rozený trémista a trpíte utkvělou představou, že vás publikum neustále hodnotí a posuzuje vše, co vzejde z vašich úst?

Možná to tak skutečně je, ale ze zkušenosti vím, že se lidé soustředí především na hlavní myšlenku sdělení a snaží se vás pochopit (pokud tedy skutečně poslouchají- třeba děti nebo manžel mají tendenci často vypínat přijímače…)

Odložte své obavy a pracujte na sobě…

Naprosto perfektním začátkem, jak jsem se naučila hovořit plynule i já, je začít si vlastní hlas nahrávat. Možná zjistíte, že to není tak horké, jak jste si představovali ve vlastní hlavě a možná zjistíte, kde přesně děláte chyby.

TIP! Sepište si přesně, co byste chtěli zlepšit a soustřeďte se na dané oblasti!

Nahrávejte se znovu a znovu, projev si napište jen v bodech a snažte se mluvit téměř výhradně z patra. Nesoustřeďte se tolik na slova, jako spíše na myšlenku a plynulost vyjádření.

A ještě jedna rada na závěr.

Neusilujte o dokonalost!

Tím, jak se člověk vyvíjí, má neustálou potřebu něco vylepšovat a měnit. Neustále sám sebe obviňuje, že něco není tak, jak si představoval. A vy potřebujete vědět, že je toto naprosto přirozená součást života!

I když nyní stvoříte projev, ze kterého si sami sednete na pozadí a řeknete si, že tomu není co vytknout, naučíte se podle něj hovořit naprosto precizně, až sami nad sebou žasnete… Poslechněte si ho za rok. Dost pravděpodobně byste na něm dost věcí rádi změnili.

Proto dělejte všechno teď a tady, s nejlepšími úmysly a v souladu se svým srdcem, jedině pak to bude to nejdokonalejší, co jste mohli stvořit!

Expertka na seberozvojové psaní, která díky svým technikám vede lidi, jak si mohou pomocí pera vnést do života více radosti, inspirace a tvořivosti. Pomáhá s realizací vysněných cílů, prouděním fantazie, rozšířením slovní zásoby a hlubokým odhalováním duše. Díky těmto technikám tak můžete i vy vdechnout svým snům reálné obrysy. Můj příběh si přečtěte zde >>